Připadalo mi, že se na mě hrne jedna negativní zpráva za druhou. Z virózy antibiotika, zápal plic a s ním spojené komplikace, dlouhá rekonvalescence a k tomu astma, kterého se jen tak nezbavím a očekávaná dlouhá rekonvalescence. A do toho mě začala bolet prsa.
“Asi jsem se nějak přeležela”
“Asi hormonální výkyv po léčbě kortikoidy.”
“Asi důsledek dlouhého kojení, zablokovaná mléčná žláza nebo tak.”
Hlavou se mi honily různé varianty, větší význam jsem tomu ale nepřikládala.
“V naší rodině přece nikdo rakovinu neměl.”
“Vždyť je mi 28 proboha, žiju zdravě a navíc jsem dlouho kojila – a to je přece nejlepší prevence proti rakovině.”
“Už těch negativních zpráv bylo dost, to už by toho bylo přece moc najednou!”
Po pěti dnech jsem pro jistotu zavolala své gynekoložce.
„Tak můžete hned přijet, ale to určitě nic nebude. Nedávno jste dokojila, brala kortikoidy, může to být důsledek toho.“
Cha. Říkala přesně to, co já, pohoda. Prohlédla mě, zhodnotila, že v levém prsu mám nejspíš ucpaný mlékovod a pravé je v pohodě. Ale pro jistotu mě pošle na ultrazvuk. A radši rovnou druhý den. Pro jistotu.
Ultrazvuk pro jistotu se ale trochu zvrhl.
“Tady to, to v levém prsu, to je určitě nezhoubné, to nebudeme řešit. Ale tady v pravém prsu máte útvar, o kterém nemůžeme říct nic bližšího. Můžete za týden na biopsii?”
“Příští týden jedu k rodičům, kvůli kontrolám na plicním…”
“No… A co kdybychom to udělali hned? Ať máte jasno. Já být váma, tak tady lehnu, ani se nehnu a jsem ráda, že to jde tak rychle.”
Bylo to na mě celé rychlé až nějak moc. Ani jsem se ještě nesžila se svým astmatem, jsem ráda, že se pořád nezadýchávám a teď na mě zas s biopsií? Vždyť jsem šla jen na kontrolu pro jistotu! Čekala jsem přírodní doplněk stravy na srovnání hormonů, zastavení falešné laktace nebo prostě něco v tomhle smyslu, ale biopsie? Co to vlastně přesně je a co to znamená? Musím se poradit s rodiči (ačkoliv se to v tomhle případě asi dá plně chápat, opět ukázka toho, jak jsem závislá na názorech mého nejbližšího okolí a neschopná se sama zodpovědně rozhodnout).
“Ok. Jdu do toho, ať vím, na čem jsem.”
Při biopsii odeberou kousek z nalezené bulky, aby mohli otestovat, jakého je původu. Jestli je zhoubná nebo ne a o jaký typ nádoru se případně jedná.
Prso mi lokálně umrtvili injekcí, podobně jako u zubaře. Pak podle ultrazvuku našli přesné místo, kde se bulka nachází a do něj zavedli injekci s dutou jehlou. Pohled je to děsivý, ale díky umrtvení není nic cítit, snad jen nepříjemný pocit v okolí. Injekce pak cvakne, odebere kus tkáně z bulky a celý proces se opakuje asi čtyřikrát, aby bylo tkáně dostatek pro testy.
Prso pak zalepí. Zalepené by mělo vydržet ideálně dva dny, nenamáhané a nekoupané …
Znělo mi to celé dost děsivě. Čekala jsem, že to bude FAKT bolet. Ale obavy nebyly úplně na místě. První noc spravil Ibáč a dál už se nedělo nic. U zubaře se kolikrát dějí horší věci 😉
“V pondělí přijdete na kontrolu k panu doktorovi, on vám řekne výsledek testů a vysvětlí další případný postup.”
Jasně, v pohodě. Bude to dobrý, vždyť to bylo celé jen tak pro jistotu.