Běžím. Běžím jak blbá a najednou se mi v hlavě spustí radar. „Co to děláš? Chceš snad, aby ti zase došel dech? Proč se zase ženeš, kvůli čemu?“ „Proč se jako ženu? Děláš si srandu? Mám zpoždění půl hodiny! Chápeš? Kdybych ráno vstala hned na první budík a vyrazili jsme včas, tak se to nestane!“ „Vyrazili jsme včas. Akorát byla
Doma jsem se po prvním propuštění z Podolí moc neohřála. Týden po mastektomii byly hotové výsledky histologie. Sedím v ordinaci u paní doktorky, stále dost vyčerpaná, nezhojená a bolavá, když mi oznamuje, že bude třeba další operace. Ze tří testovacích uzlin, které při mastektomii odebraly, totiž dvě z nich vykazovaly přítomnost nádorových buněk. Že by byly zasažené i uzliny v
Od té doby, co na moji hlavu během jednoho měsíce napadalo opravdu hodně „hoven“, jsem se rozhodla ke všemu přistupovat s úsměvem. Ono mi totiž nezbylo nic jiného… Špatná nálada ještě nikdy nikomu v ničem nepomohla. Tak proč jí zbytečně propadat? Jasně, přijdou chvíle, kdy je to všechno totálně na nic, k pláči, k vzteku, cítím se být úplně
Přesněji řečeno teda oboustranná, kůži šetřící mastektomie. Nástup za dva týdny. Obíhám předoperační vyšetření. Odběry krve, moči, sono břicha, echo srdce, EKG, rentgen mých “pozápalových” plic … Uf. Všechno v pořádku. Teď sbalit tašku podle předepsaného seznamu a dokoupit další potřebnosti, hlavně ty punčochy proti trombóze a pyžamo na knoflíčky…Zajistit hlídání malého a je to. Nástup v 8 hodin ráno
Posledních několik měsíců se snažím víc věřit sama sobě. Svým pocitům, názorům, přesvědčením… Dělat rozhodnutí sama za sebe, bez nápovědy okolí a nést za ně také plnou zodpovědnost. Nepřeceňovat názory druhých, říkat ne, stát si za svým. Snažím se. Někdy mi to jde líp, jindy hůř, ale netlačím na sebe. Jenže osud se někdy rozhodne nás otestovat dřív, než to
Byl to jen krátký odběr krve. Na výsledky genetických testů jsem ale čekala šest týdnů. Další z mezníků, kdy jsem si říkala: tak, teď už se to zlomí, teď už jen dobré zprávy. Nezlomilo. Přesto, že se v naší rodině nádorová onemocnění nevyskytla, mi diagnostikovali mutaci genu BRCA 2. Mutaci BRCA 1 má Angelina, já jsem teda dvojka. Ano, kolikrát
Před první chemoterapií jsem byla nervózní i zvědavá zároveň. Co se vlastně bude dít? Jak to vůbec probíhá? Jak dlouho tam budu? Co se mnou budou dělat? Budu tam sama? Všichni víme, že existuje nějaká chemoterapie, ale co je to ve skutečnosti? Snažila jsem se, aby zvědavost nervozitu přebila… V půl osmé jsem se měla hlásit na tzv. stacionáři. Se
Od nástupu na první chemoterapii mě dělil přesně týden. Na přemýšlení o tom, do čeho jdu, mi ale moc času nezbývalo. Během čtyř pracovních dnů jsem měla stihnout oběhat šest vyšetření + odběry krve. Obdivuju sestřičky, které během pár minut vše vytelefonovaly a po pár peripetiích se jim podařilo nemožné – naplánovat všechna vyšetření tak, aby byla alespoň zdánlivě
V pondělí jsem naběhla do ordinace senologie (jak já říkám prsologie). Nervózní jak sáňky v létě. Nebo spíš jak po testu z matiky. Víte, že s tím nic nenaděláte, už je to daný. Nezbývá, než se modlit a věřit v pozitivní výsledek. U matiky to v mém případě většinou moc valně nedopadalo… Mojí snahu vidět to všechno pozitivně často
Připadalo mi, že se na mě hrne jedna negativní zpráva za druhou. Z virózy antibiotika, zápal plic a s ním spojené komplikace, dlouhá rekonvalescence a k tomu astma, kterého se jen tak nezbavím a očekávaná dlouhá rekonvalescence. A do toho mě začala bolet prsa. “Asi jsem se nějak přeležela” “Asi hormonální výkyv po léčbě kortikoidy.” “Asi důsledek dlouhého kojení, zablokovaná